Kdo jede s námi do Anglie? před 1 dnem, 19.10.2018 - Poznejte s námi další evropskou metropoli
Královskou cestou před 5 dny, 15.10.2018 - První říjnový týden zamířila naše třída S4 na tradiční třídenní exkurzi do Prahy
Facebook Like Box

Když se daří, tak se daří

před 13 dny, 8.10.2018 ERASMUS

Sobota 11.45 sraz na vlakovém nádraží v Uherském Brodě. Hned během prvních pěti minut zjišťujeme, že jeden nejmenovaný student zapomněl občanský průkaz i pas doma. Nastává čekání na maminku, která doklad přiveze. Předpokládaný příjezd za 45 minut. Během dalších pěti minut přichází informace, že další student si popletl čas odjezdu o hodinu a tak je teprve na cestě. Avšak na nádraží přijíždí dřív než cestovní doklady. Všichni trpělivě čekáme, protože jsme měli naplánovanou časovou rezervu  kdyby náhodou něco.

12.35 vyrážíme i s doklady do Vídně na letiště. Cestu máme naplánovanou přes Slovensko. Kousek za Nivnicí obdržíme SMS zprávu: „Váš let byl zrušen.“ Cože?????? V Korytné hned zastavujeme, telefonujeme, komunikujeme a rozhodujeme se, že musíme na letiště dorazit a vše řešit tam.

Čas máme skvělý. Přesně podle plánu na minutu v 15.15 hod parkujeme auta na odstavném parkovišti a převážejí nás na terminál 3. Jdeme k okýnku a začínáme řešit náš velmi nečekaný problém. Jaké máme možnosti? Letět v úterý, v pondělí, ne ne, tyto nabídky nám nevyhovují, potřebujeme být v Kavale v neděli nejpozději. Po několika kombinacích přicházíme s řešením, poletíme do Atén, a odtud se musíme dopravit nějak do Kavaly. Na let čekáme až do 21.15, 5,5hodiny čekání, které jsme si zpestřili večeří u Jamieho Olivera J.

21.15 letíme do Atén. Let je příjemný i se svačinkou. Do hlavního města, které se nachází v jižní části Řecka, přistáváme v 00:30 místního času (hodinový časový posun). Hledáme informace, kde snad zjistíme více o naší další cestě. V 00.45 si stoupneme do řady a čekáme. Čekáme 20 minut, půl hodiny, 45 minut a už to nevydržíme, předbíháme Indy, kteří stále zvyšují své požadavky na paní za přepážkou. Paní nám radí jet autobusem. Délka cesty 6,5 hodiny. Uf. Tak co třeba si půjčit auto? Jdeme do půjčovny aut a zjišťujeme další možnosti. Nápad hezký, ale ne úplně praktický. Odcházíme s doporučením jet vlakem. Vracíme se k paní, u které stále stojí neodbytní Indové, hodiny ukazují téměř dvě hodiny ráno. Opět je předbíháme a ptáme se na vlakovou variantu. Nejprve je zpochybněna, ale nakonec si ji volíme. Další úkol tedy je, dostat se na aténské vlakové nádraží. Je nás 10. Dva taxíky se nabízí jako dobrá idea, ale v tom nám taxikář minivanu nabízí, že nás vezme všechny, tzn. dvě osoby budou sice v autě navíc, ale jedeme všichni spolu. 02.30 opouštíme letiště a před třetí dorazíme na vlakové nádraží. Zavřené??? Toto nás opravdu nikoho nenapadlo. Ach jo, usedáme na schody před hlavním vchodem a čekáme do 4.15, kdy nám otvírají dveře, a můžeme se trošku pohodlněji usadit na židle. Ačkoliv nám některým kručí v břiše, není si kde koupit jídlo. Až s příjezdem prvního vlaku v 5.00 se otvírá nádražní bufet a můžeme se nasnídat. Nakoupíme si jídlo na cestu, která je plánovaná na 5,5hodiny.

7.18 vyrážíme vlakem do Soluně. Vlak je čistý, pohodlný, my úplně zmoření a většina z nás upadá do hlubokého spánku. Pár z nás cestu prospí celou, ale ten zbytek se trápí. Vlak nabral zpoždění 10 minut a už je nám jasné, že autobus do Kavaly, který odjíždí ve 13hod nestihneme. Nevadí, pojedeme o hodinu později. Místní hromadnou dopravou přejíždíme od vlakového na autobusové nádraží v Soluni. Jdeme si koupit lístky, a už se těšíme, že již brzy skončí naše cestovatelské trápení. Autobus odjíždějící ve 14 hod je plný, ani jedno volné místečko. Nééé!!!! Pojedeme v 15hod. Zase čekáme. Trpělivost prý růže přináší, ale nám tak otlačené zadky, únavu vysokého stupně a touhu po pohodlné posteli a dobrém spánku. Ale, co tě nezabije, to tě posílí. Po dvouhodinové jízdě se dočkáme a už se tak lehce z posledních sil kocháme krásným přímořským letoviskem.

Do cílové destinace jsme dorazili v 17.15. Náš přesun, z České republiky, původně plánovaný na 8 hodiny, se prodloužil o 22 hodin. Strávili jsme spolu urputných 30 hodin. Co dodat, jsme tu.

Erasmus Team